Prezentace KVH ve Ždírci

Akci jsme tedy pojali jako Prezentaci klubů vojenské historie, naše sdružení se věnovalo britské a americké armádě, a německé armádě partnerský klub KVH Infanterie o.s.
 
Na místo jsme se sjeli v pátek 31.května odpoledne. Výjimečně se v pátek udělalo hezké počasí, dny předtím i potom pršelo celé dny. To nás naplnilo optimismem, že se akce přeci jen vyvede, a lidé se na naši prezentaci přijdou podívat. Jelikož se měla akce (stejně jako dětský den) konat na hřišti, téměř všichni jsme si podvečer šli zakopat. Byl to vyrovnaný zápas, který museli rozhodnout až penalty. :-)  Mezitím za námi přijela milá návštěva, Hanka s Pavlem.
Později jsme se opět ustrojili. Procvičili jsme si pořadová cvičení a zacházení se zbraněmi. Členové americké sekce se soumrakem vydali do okolí cvičit pohyb družstva v poli. Britská sekce zůstala na hřišti a opakovala si věci, které jsme měli v plánu předvádět návštěvníkům. Šlo o způsoby palby z ručních zbraní a základy sebeobrany.
Zbytek noci jsme strávili přínosnou debatou. :-)
 
Ani ráno ještě nepršelo, a tak jsme si pochvalovali, že se počasí nakonec umoudřilo. Opět jsme se vrhli na cvičení dobového drilu. Když jsme začali zkoušet střelbu ze zbraní (pouze zbraně kategorie D), přilákali jsme tím i první návštěvníky. Tříčlenné rodince jsme se věnovali přibližně hodinu. Krátce po jejich odjezdu začalo pršet, a pršelo až do moci. Pod přístřeším jsme tedy klábosili a čekali, zda déšť ustane, nebo se nějací lidé rozhodnou jít proti nečasu. Po druhé hodině odpoledne se skutečně dostavilo okolo 20 - 25 návštěvníků. Pod střechou jsme jim tedy předvedli armádní vybavení, vysvětlili některé věci ze života vojáků, a nakonec jsme i předvedli, i když v omezené podobě, způsoby střelby. I přes omezení, která přineslo nevlídné počasí, si návštěvníci naši činnost chválili, a doufáme, že si z ní něco odnesli.
 
Po rozloučení s návštěvníky jsme se vydali domů. V následujících dnech se někteří z nás museli potýkat s povodněmi. I když jsme chtěli přijet do Ždírce i na posunutý termín dětského dne, nakonec jej organizátoři zrušili úplně.
My jsme si i tak akci užili. O legraci nebyla nouze, pochutnali jsme si na výborném jídle, popovídali jsme si, a domluvili se na další akce.
A největší radost nám udělalo těch zhruba 25 lidí, kteří nedali přednost pohodlí obýváku, a přišli se na nás podívat. Děkujeme!
 
 
Foto by Blanka Chocová