Francie 1944

Za naše sdružení se akce zúčastnili čtyři lidé v uniformách durhamské lehké pěchoty (Durham Light Infantry) britské armády. Na místo srazu jsme se dostavili v pátek večer a okolo půlnoci jsme se vydali za svými úkoly. Spojili jsme se členy KVH Věrni zůstaneme a dalšími jednotlivci, kteří představovali vojáky jednotek Commandos. Noční pěší přesun byl náročný a zdlouhavý. Svůj podíl na tom mělo i nepříznivé počasí, déšť a mlha, neznalost prostředí, a nedostatečná mapa. Ale i to dotvářelo jedinečnou atmosféru. Nakonec se ještě před svítáním průzkumná hlídka našeho KVH střetla s německou patrolou nedaleko cílové křižovatky.

Beze spánku jsme se dočkali ranních paprsků a vydali se postupovat k našemu cíli. Ještě před dosažením křižovatky nás posílili členové sdružení Ocelová pěst a KVH Sword, kteří také představovali příslušníky Commandos. Britské síly se tak na akci dostali až na počet 19 lidí, což bylo vůbec nejvíce. A to se na akcích příliš často nevidí, obvykle jsou britské síly v menšině.
Dopoledne jsme se přesunuli na první ze dvou vytýčených kót (835), na kterých jsme měli obklíčit nepřítele. Bohužel, zde jsme se s ním nesetkali, a s nepřítelem se tedy střetly pouze americké síly. Po kratším odpočinku jsme se vydali dolů k potoku a opět jsme se drápali nahoru na vrchol druhé kóty (802). Tam jsme dorazili právě včas, když zahájili svůj útok Američané. Obklíčeným německým silám jsme vpadli do odkrytých zad. Touto bitvou celá akce skončila.

Akce byla náročná, a právě tím si ji budeme nejlépe pamatovat. Dlouho na ni nezapomeneme. Několik účastníků mělo co dělat, aby akci dokončilo, ale všem se nám to podařilo. Zvláště před některými je třeba smeknout.

Za zorganizování této menší, ale kvalitnější, akce děkujeme našemu kolegovi Blondimu, německým kolegům za férové pojetí bojové hry, americkým kolegům za spolehlivou společnost, a hlavně pak ostatním britským vojákům od Commandos za příjemnou a úspěšnou spolupráci, kterou budeme dále rozvíjet.


Foto by Mirda Neal Schranek (Ocelová pěst)