Evropou až k nám... Kóta 1344

Program na pátek, 10.června, byl takový, že od ranních osmi hodin jsme společně s kolegy od VHK 101st Airborne Division Association a kamarády z chebského uskupení Hand of Steel začali prezentací dobové vojenské výstroje a výzbroje americké a britské armády. Až do odpoledne procházeli našimi tábory třídy gymnázia, odborného učiliště, základní školy, zvláštní školy i mateřské školy z Blovic. Pevně věříme, že si všichni z návštěvy naší akce odnesli nějaký nový poznatek ohledně historie druhé světové války. S většinou žáků a studentů se nám dobře povídalo. Odpoledne přijeli na hřiště i členové klubů vojenské historie, kteří měli během obou ukázek představovat příslušníky Waffen SS, a začali s budováním německého tábora.

Odpoledne, od půl šesté, jsme se společně s několika návštěvníky přesunuli na místo první ukázky pro veřejnost. V porovnání obou ukázek, které jsme v rámci naší akce připravili, se sice jednalo o ukázku menší, rozhodně však ne méně významnou. Půlhodinová hraná ukázka, kterou jsme nazvali „La Répression“, byla situována kamsi do městečka střední Francie na přelomu června a července roku 1944. Prostor před dobově vyhlížející vilou čp.368 jsme přizpůsobili do podoby francouzské kavárny Café René. (Ano, znalí jistě poznali inspiraci populárním britským válečným seriálem „Haló! Haló!“.) Děj ukázky se točil okolo francouzského kavárníka podporujícího hnutí odporu, a jeho konfrontace s Gestapem. Celý střet mezi Němci a Francouzi skončil vpádem britské jednotky SAS, která osvobodila zadržené Francouze a zahnala německé vojáky. Stejně jako tato jednotka rychle přijela, stejně rychle odjela. Ukázka samotná sklidila dle reakcí úspěch, což nás povzbuzuje pro realizaci podobných menších hraných scének i v budoucnu.

Od brzkého sobotního rána, 11.června, jsme se věnovali přípravě velké ukázky, která byla naplánována na třetí hodinu odpoledne. Na hřiště se sjížděli i další účastníci bojové ukázky, především se jednalo o další posily z řad amerických vojáků. Zvláště zde musíme poděkovat našim kamarádům z plzeňského klubu 2nd Rangers B. a pražského klubu 26th Infantry Division.
Přibližně hodinová bojová ukázka „Carentan 1944“ se odehrávala na travnaté ploše za řekou Úslavou, jen kousek od blovického centra, na místě které je místními známo jako cesta „k Cecimě“. Scénář ukázky byl inspirován boji mezi americkou a německou armádou v Normandii, severní Francii, krátce po spojenecké invazi. Jednalo se o boje na předměstí francouzského města Carentan, které se nacházelo mezi americkými invazními sektory Utah a Omaha, a jehož dobytí bylo strategicky důležité pro spojení obou sektorů. Dobytí města připadlo americké 101.výsadkové divizi, kterou měla podpořit technika 2.obrněné divize. V této oblasti se proti americkým útvarům postavily německé jednotky 17.divize pancéřových granátníků Waffen SS „Götz von Berlichingen“ a výsadkáři 6.pluku Fallschirmjäger. Všichni účastníci ukázky představovali uvedené jednotky. Za 101.výsadkovou divizi byli k vidění výsadkáři 506.výsakového pluku (506th PIR) a příslušníci kluzákové pěchoty 327.kluzákového pluku (327th GIR).
Již od druhé hodiny se na místě ukázky nalézalo mnoho návěsníků. A byly jsme velice potěšení, že se rozhodně nejednalo pouze o lidi z Blovic, a přijelo se na naši akci podívat i mnoho lidí z okolních měst a obcí. Krátce před třetí hodinou odešli všichni účinkující do svých výchozích pozic, a akce mohla začít a přibližně 300 diváků se mohlo věnovat historické bojové ukázce „Carentan 1944“. Během ní dobývaly americké jednotky německé obranné pozice. Nepodařilo se jim to samozřejmě hned, neboť dorazily německé posily, ale ve finálním útoku podpořily americké pěšáky také obrněné vozy M8. Většina německých obránců se tak nakonec stáhla, nebo byla zajata.

Touto ukázkou oficiálně skončila i celá akce „Evropou až k nám…Kóta 1344“. Nás čekal jen dlouhý úklid. Skončili jsme s ním vlastně až v pondělí. Ale hřál nás pocit z poctivě odvedené práce, která pro nás představovala velké nové zkušenosti, především proto, že jsme zde organizovali naše první bojové ukázky pro veřejnost. A podle pozdějších ohlasů jsme na ně byli hrdi. Budeme se snažit podobné akce i v budoucnu organizovat s co největším ohledem na historickou hodnověrnost.


Foto by Jiří Dostál a Blanka Chocová